Povodně a extrémní srážky v září opět hrají hlavní roli v počasí střední Evropy. Tentokrát už od samého začátku měsíce napínají situaci i v sousedních zemích masivní záplavy, přičemž příští týden hrozí, že podobný scénář potká i jižní a východní oblasti u nás. Proč nás tento vývoj tolik zajímá? Loňský cyklon Boris ukázal, jak rychle se můžeme ocitnout ve středu katastrofy, a proto není radno předpovědi podceňovat. Následující řádky vám přiblíží, co se právě teď děje kolem nás, čím je situace výjimečná a jaké reálné riziko povodně představují.
Největší povodně posledních let: Rovnou v číslech
Za posledních 20 let šlo v roce 2024 o jedny z největších povodní. Podle statistik způsobily škody v miliardách eur. Evropská unie už tehdy přistoupila k pomoci ve výši několika miliard eur, abychom se mohli zotavit z následků. Povodně tenkrát zasáhly hlavně jižní části republiky, zalily domy, silnice a překazily život tisícům lidí.
Aktuální situace v okolních zemích
Rakousko: Zničující deště a škody
Od začátku září hlásí Rakousko (zvlášť oblasti, které leží blízko hranic) srážky přesahující 100 až 200 mm za pár dnů. Přetékající řeky v alpských regionech poškodily silnice, mosty a výrazně ovlivnily dopravu. Místy byla nutná vyhlásit stav nouze. Odhadované ekonomické škody už teď dosáhly milionů eur.
Polsko: Evakuace i výpadky proudu
Na severovýchod od nás se povodně prohnaly Dolnoslezským a Opolským vojvodstvím, kde přívalové deště v září přinesly od 50 do 150 mm srážek. Výsledkem bylo vyhlášení mimořádných opatření a tisíce evakuovaných obyvatel. Desetitisíce domácností zůstaly bez elektřiny. Situace připomíná cyklon Boris z loňska, kdy byla pohotovostní opatření potřebná celých 30 dní.
Německo a Slovensko: Řeky na maximu
Také Německo (zejména Saska a Bavorsko) a Slovensko hlásí rekordní stavy řek. Dunaj, Labe i menší přítoky vystoupily ze svých koryt, zvlášť kolem Bratislavy došlo k největším záplavám za posledních třicet let. Praktické dopady? Zničená infrastruktura, přerušené spoje a mimořádné evakuace.
Kdo za tím stojí: Cyklony typu Genoa low
Příčina je jasná: cyklony typu Genoa low vznikají v severním Středomoří, odkud přichází vlhký vzduch, jenž se střetává s chladnými proudy z Atlantiku. Výsledkem jsou intenzivní srážky, které podle klimatologů získávají na síle. Intenzita těchto dešťů se zvyšuje, podle expertů je nyní dvojnásobně pravděpodobné zažít takové extrémy než dřív. Horský reliéf a už nasycená půda celý problém umocňují.
Rizikové oblasti a scénáře pro příští týden
Podle aktuálních predikcí očekáváme, že 16.–17. září dojde k posunu dešťových pásů z Rakouska a Polska směrem k nám. Nejohroženější budou jižní a východní oblasti jako jižní Morava a Slezsko. Meteorologické modely počítají se srážkami 50–100 mm a s možností rychlého vzestupu řek Vltava, Labe a Morava. Je nutné sledovat výstupy ČHMÚ a v případě výstrahy podniknout kroky k ochraně majetku i bezpečí.
Velké škody během pár dnů
| Oblast | Výše škod (mil. EUR) |
|---|---|
| Jižní Čechy | 500 |
| Dolní Rakousko | 650 |
| Opolské vojvodství | 430 |
Povodně v roce 2024 byly jedny z největších za posledních 20 let a způsobily miliardové škody v postižených zemích.
Nejde jen o boření mostů či silnic – voda sebou přináší zdravotní rizika, ztráty na majetku i dlouhodobé psychické dopady. Evropská unie už uvolnila značné prostředky pro obnovu – je jasné, že se musíme připravovat i do budoucna.
Jak na pohotovost a prevenci
- Sledujte aktuální výstrahy ČHMÚ
- Připravte evakuační plán pro rodinu
- Prozkoumejte povodňové mapy svého okolí
- Chraňte cenné věci – důležité dokumenty a elektroniku mějte v bezpečí
- Nehazardujte s podceněním rizik – rychlost rozvodnění může překvapit
Když si vzpomenu na loňské záplavy, stále mám před očima obrazy vody stoupající téměř za okny. Domácí situace se během dvou dnů proměnila v boj o čas, ochranu rodiny a improvizované bariéry. Z vlastní zkušenosti vím, jak moc záleží na včasné informovanosti a sousedské spolupráci. I díky tomu jsme zvládli minimalizovat škody. Emoce i stres jsou v takové chvíli přirozené, a pokud podobné výstrahy přijdou, doporučuji alespoň základní přípravu.
Souhrn: Letos platí jedno varování – nepodcenit přípravu
Vývoj povodňové situace letos závisí hlavně na cyklonálních systémech pohybujících se ze středomořské oblasti přes Alpy do našich regionů. Klíčová je včasná reakce a pravidelná aktualizace situace, zvlášť pokud žijeme v zátopových oblastech jižní Moravy či východních Čech. S extrémním klimatickým jevem se setkáváme stále častěji a zkušenosti ze sousedních států varují, jak rychle může být situace vážná.
- Co dělat při vydané povodňové výstraze? Okamžitě si připravte věci na evakuaci, odpojte elektřinu a sledujte pokyny úřadů a výstrahy ČHMÚ.
- Kdy bývá největší riziko záplav u nás? Nejkritičtější bývá druhá polovina září, hlavně při přicházejících cyklonech ze Středomoří a při déletrvajících deštích.
- Co dělat po povodni? Ověřte bezpečnost stavby, nekonzumujte kontaminovanou vodu a kontaktujte pojišťovnu.
- Jaké dlouhodobé následky mají povodně pro místní komunity? Škody na infrastruktuře, psychická zátěž obyvatel a nutnost úprav krajiny i prevenčních opatření.
Komentáře